Obsah

Vývoj legislativy

zpět

Obsah aktuální stránky:


1. Krátký pohled do historie (stoleté ideologické vlny)

Postoj odborné veřejnosti ke znakovému jazyku jako komunikačnímu a vzdělávacímu prostředku neslyšících se v moderních dějinách dramaticky měnil zhruba ve stoletých vlnách:

  • 1776 C'est une langue naturelle (Charles-Michel de l'Épée: Institution des sourds et muets par la voie des signes méthodiques, Paris : Nyon l'Aîné, 1776, str. 135) – díky francouzským osvícencům se znakový jazyk stal předmětem veřejného zájmu a vyučovacím jazykem zřizovaných státních speciálních škol
  • 1880 Il metodo orale deve essere preferito a quello della mimica per l'educazione e l'istruzione de' sordomuti. (Congresso di Milano, risoluzione I) – v důsledku relativně těsného hlasování na pedagogickém kongresu v Milánu byl za základní vzdělávací prostředek prohlášen odezíraný mluvený jazyk a toto pojetí postupně vedlo k vytlačení znakového jazyka ze škol ve většině evropských států
  • 1988 Proposal to the European Council concerning official recognition of the sign language used by deaf people in each Member State (European Parliament Resolution on Sign Languages, 17 June 1988) – zřetel ke specifickým nárokům vyplývajícím ze zdravotního postižení vedl k rehabilitaci znakového jazyka jako přirozeného komunikačního nástroje neslyšících

2. Naplnění rezoluce Evropského parlamentu z r. 1988

  • 3 státy včlenily ZJ do ústavy jako jeden z úředních jazyků země (Finsko 1996, Portugalsko 1997, Rakousko 2005)
  • 16 států přiznalo v letech 1991-2007 zvláštním zákonem právo na uplatnění ZJ pro konkrétní účely, např. školství, soudnictví (Belgie, ČR, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Německo, Norsko, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie)
    • Švýcarsko jako evropský stát mimo EU je čestnou výjimkou se zákonnou úpravou z roku 1959
  • 8 států EU (a další evropské státy mimo EU) nemá dosud zákonnou normu

3. Česká legislativa

  • Zákon 171/1990 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (§ 3, odst 2 přiznává právo na vzdělání ve znakovém jazyce)
  • Zákon 155/1998 Sb., o znakové řeči (platný do roku 2008)
  • Zákon 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. (platný od roku 2009):
    • na úrovni primárního školství vzdělání prostřednictvím ZJ a výuka ZJ (§7, odst. b)
    • na úrovni sekundárního a terciárního školství vzdělání prostřednictvím tlumočníka (§8, odst. 3)
    • ve zdravotnictví, soudnictví prostřednictvím tlumočníka (§8, odst. 1-2)
  • na rozdíl od školského zákona nemá současné znění zákona o vysokých školách specifikaci pro způsob uplatnění zákona o znakové řeči

4. Legislativa MU

  • Směrnice rektora MU č. 4/2003, o studiu osob se specifickými nároky
  • Směrnice rektora MU č. 3/2002, o přístupnosti publikací osobám se specifickými nároky
  • návrh směrnice rektora MU z r. 2008, o využívání tlumočníků znakového jazyka a zapisovatelů na MU
Kurz komuniKace...
nahoru