Vektorové fyzikální veličiny se stejně jako v černotisku označují vektorovou šipkou:

Vektorovou šipku je vhodné pro názornost zavést jako index přesně shora a poté užívat zkráceného zápisu – vektorová šipka se napíše bez znaku indexu bezprostředně za značku vektoru.

Vektorové veličiny se zapisují ve shodě s černotiskem buď vektorovou šipkou nad značkou veličiny, nebo tučným písmem příslušné značky vektoru. Při psaní rukou se v černotisku používá vždy označení vektoru vektorovou šipkou, v bodovém přepisu je vzhledem k povaze „zápisu rukou“ (zápis na psacím stroji) možné využívat oba způsoby.

Pokud se však jedná o převedení černotiskového textu do bodového písma, je závazná předloha a vektor se značí stejně jako v ní.

Velikost vektoru se zapisuje stejně jako v černotisku absolutní hodnotou:

Změna vektoru se vyznačí shodně s černotiskem velkým řeckým delta, které se od vektoru neodděluje mezerou:

Pokud je vektor zapsán s indexem, zapíše se nejprve značka vektoru, index, znak závěru indexu a vektorová šipka. Číselné indexy se zapisují důsledně s číselným znakem:

Vektorová šipka se vztahuje vždy pouze k jediné předcházející veličině, bez ohledu na to, je-li tato veličina zapsána s indexem:

Nulový vektor lze zapsat dvojím způsobem, při přepisu textu se však vždy respektuje černotisková předloha:

Vektorová konstanta se zapisuje zkratkou „konst.“, zapsanou tučným typem písma. Tento zápis je shodný pro tisk i pro zápis „rukou“: