Vzorce alicyklických a heterocyklických
sloučenin jsou převážně zapisovány pouze grafickým symbolem
příslušného n-úhelníku bez vyznačení příslušných skupin
C, CH nebo .
Při přepisu těchto vzorců do bodového písma postupujeme
obdobně jako při přepisu racionálních vzorců cyklických
sloučenin (viz díl druhý,
CH14 Vzorce racionální
).
Jediný rozdíl je v tom, že skupiny
C, CH nebo
.
jsou stejně jako v černotisku vynechány a
v bodovém přepisu nahrazeny bodovou kombinací 1245,
která jednoznačně označuje místo z něhož vycházejí vazby:
cyklopentan
vzor přepisu do bodového písma
1,4-cyklohexadien
Cyklické uhlovodíky, které mají k základnímu cyklu připojené substituenty, zapisujeme podle pravidel pro zápis rozvětvených uhlovodíků (viz díl druhý, CH14 Vzorce racionální ). Vzhledem k tomu, že základní řetězec neobsahuje žádné značky prvků, musí každý substituent mít prefix pro velké písmeno nebo řetězec velkých písmen. Číslování řetězce vychází ze základních názvoslovných pravidel:
4-methylcyklopenten
chlorcyklopentan
Váže-li se substituent na základní řetězec násobnou vazbou, vyznačí se násobná vazba za znakem pro rozvětvení řetězce.
cyklohexanon
Obdobně se zapisují i cyklické anhydridy dikarboxylových kyselin:
maleinanhydrid
Vzorce heterocyklických sloučenin se zapisují buď se všemi uhlíky a vodíky jako cyklické vzorce racionální, nebo se zapíší schematicky pouze s vyznačením heteroatomu. Číslování je dáno názvoslovnými pravidly, heteroatom má vždy číslo jedna, a proto přepis začíná vždy značkou heteroatomu:
furan
pyrrol
pyrimidin