Vzorce alicyklických a heterocyklických sloučenin jsou převážně zapisovány pouze grafickým symbolem příslušného n-úhelníku bez vyznačení příslušných skupin C, CH nebo . Při přepisu těchto vzorců do bodového písma postupujeme obdobně jako při přepisu racionálních vzorců cyklických sloučenin (viz díl druhý, CH14 Vzorce racionální ). Jediný rozdíl je v tom, že skupiny C, CH nebo . jsou stejně jako v černotisku vynechány a v bodovém přepisu nahrazeny bodovou kombinací 1245, která jednoznačně označuje místo z něhož vycházejí vazby:
cyklopentan
vzor přepisu do bodového písma
1,4-cyklohexadien
Cyklické uhlovodíky, které mají k základnímu cyklu připojené substituenty, zapisujeme podle pravidel pro zápis rozvětvených uhlovodíků (viz díl druhý, CH14 Vzorce racionální ). Vzhledem k tomu, že základní řetězec neobsahuje žádné značky prvků, musí každý substituent mít prefix pro velké písmeno nebo řetězec velkých písmen. Číslování řetězce vychází ze základních názvoslovných pravidel:
4-methylcyklopenten
chlorcyklopentan
Váže-li se substituent na základní řetězec násobnou vazbou, vyznačí se násobná vazba za znakem pro rozvětvení řetězce.
cyklohexanon
Obdobně se zapisují i cyklické anhydridy dikarboxylových kyselin:
maleinanhydrid
Vzorce heterocyklických sloučenin se zapisují buď se všemi uhlíky a vodíky jako cyklické vzorce racionální, nebo se zapíší schematicky pouze s vyznačením heteroatomu. Číslování je dáno názvoslovnými pravidly, heteroatom má vždy číslo jedna, a proto přepis začíná vždy značkou heteroatomu:
furan
pyrrol
pyrimidin