Při zápisu vektorů a orientovaných úseček se vychází z obecných pravidel pro zápis tučného písma (viz první díl, kapitola Z7 Typy písma ) a psaní vektorů (tamtéž, kapitola M11 Vektory ).
Orientovaná úsečka označená vektorovou šipkou se zapíše v tomto pořadí: prefix pro řetězec velkých písmen, krajní body a za nimi bez mezery vektorová šipka. Vektorová šipka takto zapsaná se vztahuje na oba znaky za prefixem pro řetězec velkých písmen:
Jestliže jsou zapsány jednotlivé body s indexy, pak každý index je důsledně ukončen znakem závěru indexu a vektorová šipka se zapíše bez mezery. Orientovaná úsečka se zapíše s prefixem pro velká písmena, jehož platnost zapsané indexy neruší:
Při zápisu vektorů zapisovaných jediným znakem se vektorová šipka vztahuje pouze ke znaku, za nímž bezprostředně následuje:
Jestliže je vektor zapsán s indexem, zapíše se za značkou vektoru index se znakem ukončení indexu a bez mezery vektorová šipka. Reálné násobky se zapisují bez operačního znaku:
Nulový vektor se zapíše číslicí nula, za kterou následuje bez mezery vektorová šipka:
Skalární součin vektorů se zapisuje shodně s černotiskem s vyznačením nebo bez vyznačení operačního znaku. V každém případě musí být každý vektor označen šipkou:
Pro vektorový součin vektorů se užívá druhý operační znak pro násobení – body 3, 5:
Ve shodě s černotiskem se zapisují vektory i v analytických vyjádřeních lineárních útvarů. Za všechny uveďme parametrické vyjádření přímky a roviny.
nebo v tisku
Rovina určená bodem A a vektory se zapisuje shodně s černotiskem:
nebo v tisku