Časté dotazy

Jaké poruchy učení lze pomocí DysTestu diagnostikovat?

Hlavním smyslem DysTestu je stanovení funkční diagnózy, ze které následně vychází uzpůsobení přijímacího řízení a studia. I když není samotné přiřazení konkrétních diagnóz primárním cílem této diagnostiky, DysTest je možné využít zejména k diagnostice dyslexie a dysortografie, které patří mezi vysokoškolskými studenty k nejčastějším. Dále je možné písemné výstupy z testování použít k diagnostice dysgrafie. Poskytuje také souhrn naměřených údajů o pracovním tempu. K ověření laterality, pozornosti, matematických schopností apod. jsou k dispozici jiné specializované testy.

Je možné využít výsledky diagnostiky pomocí DysTestu i pro účely vypracování posudku k přiznanému uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky?

Ano, DysTest byl konstruován se záměrem takovéto univerzálnosti použití. Obecně platí, že k vypracování posudku k maturitě je možné použít DysTest i jiné dostupné standardizované testové metody.

Kdy použít původní diagnostickou baterii pro adolescenty a kdy je již vhodnější použít DysTest?

V případě studentů testovaných v souvislosti se studiem na střední škole a maturitní zkouškou je možné využít baterii Diagnostika SPU u adolescentů a dospělých osob nebo DysTest. Takové výsledky je následně možné použít i pro uzpůsobení přijímacího řízení a studia na VŠ. U osob testovaných primárně v souvislosti s přijímacím řízením na vysokou školu nebo během studia vysoké školy je zapotřebí diagnostika výhradně pomocí DysTestu (jiné nástroje nedisponují adekvátními soubory norem).

Mohu administrovat jen jednotlivě vybrané testy?

V odůvodněných případech lze k diagnostice použít jen dílčí části DysTestu. Doporučujeme však administrovat všechny testy z jedné oblasti (např. všechny testy čtenářských dovedností nebo jazykových kompetencí). Testy z každé této skupiny se vzájemně doplňují a pokud jsou administrovány všechny, umožňují získat komplexní obraz probandových obtíží v dané oblasti. V případě použití jednotlivých testů se není možné řídit indexy a celkovým výsledkem, který nebude možné vypočítat. Tyto okolnosti by měly být uvedeny ve zprávě vyšetření spolu s přiloženým protokolem výsledků.

Jaká je časová náročnost diagnostiky pomocí DysTestu včetně vyhodnocení a zpracování zprávy?

Samotné testování obvykle trvá 2–3 hodiny (bez diagnostiky intelektu). Protože většinu testů vyhodnocuje aplikace automaticky, velkou část kvantitativního zpracování lze stihnout během administrace testů založených na samostatné práci probanda. Po administraci většinou zbývá k vyhodnocení pouze několik složitějších testů. Samotné vyhodnocení tedy zabere cca 15 minut navíc. Náročnost vypracování zprávy je individuální dle zvyklostí pracoviště, obvykle se pohybuje okolo jedné hodiny.

Je s ohledem na množství a rozsah testů nutné provést testování najednou v jeden den?

Ano, je nutné testovat najednou a se zachováním daného pořadí testů. V případě jiného postupu, který by neodpovídal průběhu standardizace, by mohlo docházet ke zkreslení výsledků. Mezi jednotlivé testy je však možné vkládat krátké přestávky, pokud o to testovaný projeví zájem. Pro naprostou většinu vysokoškoláků i uchazečů z řad maturantů, kteří se běžně musí při učení soustředit i delší dobu, je testování zvládnutelné bez obtíží.

Je nutné pro administraci DysTestu používat testovou aplikaci?

Použití aplikace je nezbytné. Jsou v ní obsaženy zvukové nahrávky, které zajišťují objektivitu testování, a některé testy nelze bez aplikace vyhodnotit. Bez aplikace také není možné vygenerovat protokol výsledků, který by měl být součástí každé závěrečné zprávy z vyšetření. Používání aplikace zároveň umožňuje sběr anonymizovaných dat z testování, na základě kterých bude možno aktualizovat a zpřesnit normy.

Jak by měla vypadat závěrečná zpráva z testování DysTestem?

Zpráva by měla splňovat běžné náležitosti, jakými jsou anamnéza, podrobnější popis a interpretace probandových obtíží, kvalitativní hodnocení výsledků testů a závěrečná doporučení. Měly by být zmíněny také nestandardní situace, které během testování nastaly (administrována jen část baterie, specifické projevy u řešení některých subtestů apod.). Nedílnou součástí zprávy z testování DysTestem je protokol výsledků, který aplikace vygeneruje po uzavření a odeslání testování.

Pokud celkový výsledek vyjde 0,5 nebo méně, student nemá nárok na podporu s ohledem na specifické poruchy učení?

Celkový výsledek zařazuje testované do skupiny SPU podle standardizačního vzorku, resp. určuje míru závažnosti specifických poruch učení ve srovnání se standardizačním vzorkem, ve kterém však byly výrazněji koncentrovány osoby s kombinací specifických poruch učení dyslexie a dysortografie. Celkový výsledek je tedy spolehlivý zejména v případě testovaných s kombinací potíží v oblasti čtenářských dovedností i jazykových kompetencí, které do skupiny osob s SPU většinou zařadí (výsledek nad 0,5). Ve všech případech je však třeba se v rámci diagnostické rozvahy zaměřit na hodnoty indexů a výsledky jednotlivých testů, které by měly být podkladem k rozhodování o odpovídající podpoře a studijních opatřeních, a to i v případech osob, kterým vyjde celkový výsledek nižší.

Je možné DysTest využít k diagnostice slovenských studentů?

DysTest je k dispozici zatím pouze v českém jazyce a byl standardizován na osobách, jejichž mateřským jazykem je čeština. Většina testů z českého jazyka vychází, obsahují české grafémy, nebo znalost češtiny přímo testují. V případě studentů, u kterých není mateřským jazykem čeština, by bylo v případě použití DysTestu nutné počítat s určitou mírou falešně pozitivního zkreslení. S ohledem na objektivitu diagnostiky studentům ze Slovenska doporučujeme obrátit se na tamní poradenská zařízení, která mají k dispozici standardizované diagnostické metody.