Lovaň (Belgie, 2017)

Dvacátý třetí ročník Mezinárodní letní školy pro zrakově postižené studenty ve věku od 16 do 21 let proběhl jako jeden desetidenní turnus od 23. července do 1. srpna 2017 v prostorách Katolické univerzity v belgické Lovani a zúčastnilo se jej opět přes 100 lidí z 15 zemí. Pro mladé lidi s těžkým postižením zraku byl jedinečnou možností poznat své vrstevníky z jiných zemí a společně se naučit něčemu novému, pracovat na osobním rozvoji a zlepšení sociálních a komunikačních dovedností.

Účastníci z České republiky

Anastázie Bendová
Ksenia Enilina
Tomáš Javorský
Marika Mejzlíková
Pavlína Soušková
Klára Švábová

Lektoři z ČR

Radek Pavlíček (Effective Web Browsing and Information Retrieval, Introduction to web browsing with JAWS)

Národní koordinátoři

Jitka Graclíková
Radek Pavlíček

Program

Hlavní náplní denního programu byly odborné workshopy zaměřené jednak na práci s asistivními technologiemi, jednak na rozvoj komunikativních a sociálních dovedností, příp. na umění nebo sport. Večerní odpočinková část pak byla vyplněna volnočasovými aktivitami. Ty byly – na rozdíl od workshopů – volitelnou částí programu a sloužily účastníkům především jako relaxace a příležitost k navazování kontaktů s ostatními.

Tradiční celodenní výlet jsme zahájili návštěvou Evropského parlamentu, po které následovala prohlídka pamětihodností Bruselu. Poslední zastávkou byl Kasteel van Horst, kde jsme den zakončili společnou večeří.

Hodnocení účastníků

Ksenia Enilina

Letošní ICC mi dalo fakt hodně! Naučila jsem se spoustu nových a užitečných věcí z počítačové techniky, procvičila jsem si angličtinu a poznala hodně úžasných lidí. Byl to pro mě největší zážitek tohoto léta. Chtěla bych poděkovat našim národním koordinátorům a všem organizátorům za 10 nezapomenutelných dnů v Belgii. Bylo  to pro mě takový přátelský svět nevidomých - většinou v životě se cítíme zvláštně mezi vidícími lidmi, ale na ICC jsme jako doma, nacházíme tam pocit bezpečí a klidu. Jsem moc ráda, že jsem se mohla stát součástí velké rodiny ICC.

Tomáš Javorský

Na ICC jsem tento rok byl poprvé a kvůli svému věku nejspíše i naposled. Nicméně musím říct, že to pro mě byla událost, na kterou nikdy nezapomenu. Událost, která mi opět pomohla s některými sociální aspekty života, stejně tak jako mi rozšířila znalosti. Především co se týká získávání informací, práce na PC, nového software a aplikací, které jsem začal ihned používat a zjednodušují mi každodenní život. Navíc jsem tam poznal úžasné lidi, kteří mají stejné problémy a potřeby jako já. Díky ICC začínám víc cestovat a zlepšovat jazyk. Byla to výjimečná událost a já bych rád poděkoval naším koordinátorům, účastníkům a Světlušce a Leontince za finanční pomoc.

Marika Mejzlíková

O ICC jsem se dozvěděla v podstatě náhodou. Četla jsem si na internetu informace o Středisku Teiresias díky mé podané přihlášce na MU. Po přečtení článku o ICC jsme byli s rodiči nadšení a Teiresiás kontaktovali. Když mi koordinátoři po výběrovém řízení oznámili, že s nimi mohu jet, měla jsem obrovskou radost i strach zároveň. Nikdy předtím jsem neletěla letadlem. A ještě k tomu úplně sama s cizími lidmi. Teď už vím, že strach byl naprosto zbytečný. Cesta proběhla v pořádku a se všemi účastníky jsme se rychle seznámili.

Měla jsem velké obavy z angličtiny. Myslím, že mi camp velmi pomohl s komunikačními schopnostmi. Ve většině workshopů jsem byla jediná Češka, a tak mi zkrátka nezbylo nic jiného než mluvit. Díky tomu jsem poznala spoustu skvělých lidí z různých zemí Evropy. Některá přátelství byla (a ještě pořád jsou) hodně silná.

Program byl velmi pestrý. Ve workshopech jsem se dozvěděla spoustu nových informací. O počítačích, cizích zemích, zvládání každodenních problémů slabozrakého atd. Večerní aktivity byly skvělé! Bylo to vždy příjemné odlehčení po náročném dni.

Být mezi lidmi, kteří jsou také zrakově postižení nebo dokonce nevidomí, pro mě bylo také velikým přínosem. Ve svém okolí nikoho s tímto postižením nemám. Nemůžu sdílet svoje pocity a každodenní obtíže s ostatními, kteří se potýkají se stejnými problémy. Camp mě také zbavil studu používat na veřejnosti bílou hůl. Zkušenosti druhých a setkání se s tolika lidmi se stejným problémem pro mě bylo něco úplně nového.

Neumím slovy dost dobře vyjádřit, jak veliká zkušenost to pro mě byla... Takové zážitky se nezapomínají do konce života. Moc si vážím práce našich koordinátorů, všech organizátorů a dobrovolníků, sponzorů a mnohých dalších. Dokážu si představit, jak náročné musí být takový camp zorganizovat. Mockrát děkuji všem!

Pavlína Soušková

Letos jsem se zúčastnila svého prvního ICC v Belgii a musím přiznat, že mě tato akce velice příjemně překvapila. Před odjezdem jsem měla maličko obavy z toho, co mě bude čekat, ale hned po příjezdu se tyto obavy rozplynuly. Když se zamyslím, tak nenajdu asi ani jednu věc, která by se mi nelíbila. Ať už jde o organizaci, ubytování, workshopy, volnočasové aktivity či kolektiv, vše bylo naprosto skvělé. Z Belgie jsem si odvezla nespočet zážitků, jako například jízdu na tandemu nebo návštěvu Bruselu, ale také nových a užitečných poznatků o práci s počítačem a mobilem, možnostech studia a práce, nebo také o životě v jiných zemích. Největší přínos ale vidím v tom, že jsem si našla spoustu nových přátel jak z Česka, tak ze zahraničí a ve zlepšení jazykových a komunikačních dovedností. Chtěla bych poděkovat především našim národním koordinátorům, že mi umožnili se akce zúčastnit a pak samozřejmě všem, kteří se podíleli na tom, aby se tato akce vůbec mohla uskutečnit.

Poděkování

Projekt byl realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.  Účast studentů na ICC 2017 podpořila i Nadace Leontinka.

Děkujeme za podporu.